Martin

Připrav se na výlet do míst, kam se běžně nedíváš – a hlavně do minulosti, kterou by leckdo nejradši vymazal. Mým hostem je Karel, průvodce organizace Pragulic, který i dnes žije na ulici. Bývalý gay pornoherec, závislý, sexuální pracovník, komparsista z Mandragory – a zároveň šedesátník s mikinou a placatou čepicí, který má o 36 let mladšího partnera Pepu.
Karel vyrůstal v devadesátkové Praze – v době, kdy coming out znamenal i konec domova, a kdy se přežití řešilo buď sexem, nebo drogami. Večírky se u něj střídaly se šňupáním, točením porna a hledáním zákazníků v klubech, které dnes už ani neexistují. Znáš film Mandragora? Karel osobně znal kluky, podle kterých byl natočen. A když vypráví o tom, jak se tehdy „lovilo“ u Oázy nebo co se dělo na Hlaváku, máš pocit, že ti někdo vypráví horor s romantickým twistem.
Mluvili jsme o životě na ulici, o tom, co znamená být gay, když tě svět vnímá jako trosku, o závislostech i těch pár láskách, které se přece jen vynořily z bahna. A hlavně o tom, jaký je to pocit vyprávět svůj příběh každý den cizím lidem na prohlídkách – a tím ho možná trochu přepisovat.
Tahle epizoda není pohodlná. Ale stojí za to.

Kuba Rektořík, bývalý Mr. Bear Czechia, se rozhodl pro hi-def liposukci břicha a okolních partií – zákrok, který mu měl pomoci dosáhnout ideálního vzhledu. V dnešní epizodě jsme se ponořili do detailů jeho rozhodnutí, od prvního momentu, kdy začal o operaci přemýšlet, až po pocity, které prožíval po zákroku. Co ho vedlo k tomu, aby podstoupil takto výraznou úpravu svého těla?

Kuba otevřeně popisuje, jakou roli v jeho rozhodnutí hrály sociální sítě a tlak na vizuální prezentaci v gay komunitě. Instagram, kde pravidelně sdílí své fotky, se stal nejen místem, kde prezentuje své nové tělo, ale i arénou, kde se střetávají pochvalné komentáře s otázkami typu: „Není tohle v rozporu s body positivity, kterou jsi dříve propagoval?“ Kuba se s tím však vypořádává po svém – nebojí se otevřeně mluvit o tom, co si od operace sliboval a co naopak nečekal.

Odhalujeme nejen jeho motivace, ale i reakce jeho blízkých a followerů. Jak na něj reagovali lidé, kteří ho dříve znali jako Mr. Bear, který sám sebe prezentoval jako symbol body positivity? A jak na Kubovo „nové břicho“ reagovali ti, kteří si teď mohou prohlížet jeho vyrýsované svaly na Instagramu?

Kuba také popisuje samotný zákrok – od první konzultace přes operaci až po pocity bezprostředně po probuzení. A i když rekonvalescence nebyla fyzicky náročná, psychicky pro něj znamenala výrazný přerod. Co pro něj tento zákrok ve skutečnosti znamenal?V této epizodě Kuba nemlží ani neuhýbá. Naopak – otevřeně mluví o tom, proč se pro zákrok rozhodl, jak se dnes dívá na své tělo a co mu celá zkušenost přinesla. Poslechni si příběh muže, který se rozhodl, že chce „lepší“ tělo – a nebojí se o tom mluvit nahlas.

Do Berlína jsme vyrazili oba – já i Lukáš – ale každý zvlášť, s úplně jinou partou, jiným plánem a jinými chutěmi. V tom je právě to nejzajímavější: Berlin Easter je jako fetišový švédský stůl – každý si nabere to, co ho nejvíc láká. A právě tahle epizoda je záznamem dvou rozdílných, ale stejně vzrušujících výprav do jednoho víkendu, kde pot, techno, sex a kůže tvoří neoddělitelnou směsici.
Lukáš vyrazil na PIG a Revolver – energické večírky plné polonahých těl, křičících beatů a podmanivé atmosféry, kde se flirtuje a dělá i vše ostatní zcela bez studu. Já tě vezmu na Snax party v legendárním Lab.oratory a Berghainu, kde se v temných koutech těla prolínají v rytmu techna a každé zákoutí může skrývat nový příběh. V neděli jsem si dopřál návštěvu sauny Boiler, kde se mezi potem, párou a touhou rozplývají hranice, a taky nový sauna club, kde byly ruce všude a čas ztrácel smysl.
Zvláštní místo v našich srdcích si ale získal i market. Lukáš se do něj úplně zamiloval – a odcházel s nádhernou, novou koženou bundou, na které se mu leskl nejen materiál, ale i oči radostí. A víš co? I já jsem neodolal a pořídil si taky jednu. Protože Berlin Easter není jen o tom, co zažiješ – ale i o tom, co si odvezeš. Ať už jde o fetiš gear, nové zážitky, nebo chutě, o kterých jsi dřív možná ani nevěděl, že je máš.
V téhle epizodě se díváme každý svýma očima na to, co jsme zažili, co nás vzrušilo, co nás zaskočilo a co bychom si příště klidně zopakovali dvakrát.

Co všechno se může odehrávat v tichu mezi dvěma lidmi, kteří spolu sdílí postel, lásku nebo BDSM scénu? V téhle epizodě se s Apollem noříme hluboko pod povrch vztahové komunikace – nejen v klasických „vanilkových“ vztazích, ale i v těch, kde hrají roli síla, dominance, přání, hranice, a někdy i bič.

Povídáme si o tom, proč je tak těžké říct partnerovi, že nás už něco nevzrušuje. Jak mluvit o žárlivosti, když se scéna týká někoho jiného. Co dělat, když jeden z partnerů má větší chuť experimentovat nebo má vyšší libido. Jak otevřít téma safewordů tak, aby to neznělo trapně. A proč je aftercare důležité nejen po BDSM, ale i po hádce nebo náročném rozhovoru.

Apollo otevřeně sdílí zkušenosti, otázky a obavy, které rezonují s každým, kdo kdy toužil po hlubším spojení – ať už emocionálním, nebo tělesném. Někdy totiž nejvíc bolí to, co neřekneme. A někdy to nejvíc vzrušující může začít jedním odvážným: „Chci ti něco říct…“

Kvůli technické chybě je tahle epizoda bohužel jen v audio verzi. Omlouvám se, ale věř mi – i bez obrazu je tohle jízda, která tě rozhodně nenechá chladným.

Vítej v džungli, kde se stíraj hranice mezi dnem a nocí, mezi anonymním chtíčem a touhou po spojení. Dneska se ponoříme do světa Czech Gay Cruising – komunity, co tě vezme za ruku (nebo spíš za péro) a ukáže ti, jak chutná sex venku, naživo a bez zbytečnýho small talku.
Se zakladatelem Jirkou jsme probrali úplně všechno: jak fungujou akce, co se kde děje, jak poznat, že někdo chce víc než jen koukat. Dozvíš se, jak se z nápadu zrodila skupina, která dnes spojuje stovky nadržených kluků, chlapů i bisexuálních borců, co chtějí jen ochutnat.
Mrkneme i na mapu Czech Gay Cruising a kde přesně zjistíš, kam zajít, když tě přepadne chuť to udělat třeba v lesíku za městem, v obchodním centru, nebo v opuštěný budově. A pokud jsi nováček? Žádnej strach – Jirka ti vysvětlí pravidla, tipy a jak si to užít bezpečně, s respektem a s pořádným orgasmem.
Venku nebo uvnitř? Ticho nebo hlasitý vzdechy? Kolik lidí najednou? A co jeho nejvlhčí cruisingový sen? Nechybí ani pikantní historky, momenty za hranou a brutálně sexy zážitky.
Tahle epizoda je pro všechny, co to chtějí zkusit – bez předsudků, s respektem, ale hlavně se vzrušením, co ti zvedne tlak i jinde než v hlavě.

Co se stane, když si na mikrofon sedne jeden kinky medvěd a jeden psychonaut s podcastem o drogách? Vznikne rozhovor, který tě vtáhne hlouběji než nejeden trip na LSD. Mým hostem byl Honza, půlka podcastového dua Velmi křehké stavy – a společně jsme se vydali do všech těch temných, lesklých a duhových zákoutí, kde se potkává queer identita, touha, duševní zdraví a měnící se stavy vědomí.
Honza mluví bez cenzury. O drogách jako o realitě, která tady byla, je a bude – ať už se na ni díváme jakkoliv. Nehledá senzaci, spíš porozumění. V našem rozhovoru otevírá zkušenosti ze zákulisí natáčení podcastu, ale i ze života, kde drogy nejsou jen látky, ale často zrcadla – odhalující, co se odehrává pod povrchem. A právě queer prostředí bývá tím místem, kde jsou tahle zrcadla všude. Na parties. V postelích. V tichu po extázi.
A i když Honza sám queer není, chápe, že queer svět má k látkám jiný vztah než většinová společnost. Ne kvůli stereotypům, ale kvůli zkušenosti – s jinakostí, s hledáním bezpečí, s tělem, které dlouho nebylo úplně doma. A přesně v tomhle respektujícím naladění jsme spolu hledali odpovědi: kde začíná informovanost a kde končí stigma? Jak mluvit o drogách tak, aby to nebyla ani agitka, ani strašák? A co všechno se dá rozpoznat, když se přestane moralizovat?
Tenhle díl není návodem, jak si sjet mozek. Je to spíš mapa. Kde se jednotlivé stavy – vědomí, identity, vztahy – prolínají, doplňují, někdy bolí, ale pořád tvoří celek. Tak si nás pusť. S otevřenou myslí a ideálně v bezpečném prostoru. Protože křehké stavy si zaslouží pevné rámce. A někdy stačí jen naslouchat.

Zhasnutá světla, první težký beat, pohledy, co se střetnou ve tmě. V tomhle díle Kinky Guys se s Honzou noříme do světa rave kultury – do prostoru, kde se míchá hudba, pohyb, tělesnost a queer intimita.
Honza mluví o tom, proč pro něj techno není jen hudební žánr, ale způsob, jak být sám sebou. O tanci, který ho dokáže vytáhnout z hlavy do těla. O chvílích, kdy se mezi cizími lidmi narodí důvěra – beze slov, bez očekávání. Jen v rytmu a v doteku. O pocitu svobody, který přichází s potem, hudbou a pohybem, když se můžeš na pár hodin úplně ztratit – a možná právě proto sám sebe najít.
Dotýkáme se i stinných stránek rave scény: chemsexu, vyhoření, hranic. Ale hlavně oslavujeme tu krásu, když se potkají lidé, kteří chtějí být spolu. Ne kvůli sexu, ne kvůli výkonu. Ale proto, že tanec může být formou lásky – k druhým, i k sobě.
Pokud jsi někdy zažil nebo chceš zažít ten pocit, kdy ti beat vibruje v hrudi a v tu chvíli víš, že jsi přesně tam, kde máš být – tenhle díl je pro tebe.

Tentokrát se ponoříme do slovenské fetish scény a představíme ti Napse – pup hráče, fetish nadšence a hlavního organizátora nové bratislavské party Fetish and Gear, která už 12. dubna poprvé otevře dveře všem gear heads, fetišistům a perverzním duším. Naps tě vezme do zákulisí příprav akce, která chce do Bratislavy přinést atmosféru velkých evropských fetish eventů – s prostorem, kde můžeš bez ostychu ukázat, co nosíš (nebo nenosíš) rád.
Bavit se budeme i o jeho osobní cestě – od prvních experimentů s gear fetišem až po titul Mr Puppy Gran Canaria 2023. Naps otevřeně mluví o tom, co ho vzrušuje na gumě, sport oblečení nebo maskách, i o tom, jak důležitá je bezpečnost a pravidla v play zónách. Prozradí, proč je slovenská fetish komunita malá, ale hladová po akcích, kde se může žít naplno bez přetvářky a studu. A co ho čeká dál? Možná bude právě Fetish and Gear tím začátkem, který Slovensko nakopne k větší fetish scéně.
Nalij si drink, nasaď harness, připni masku a nalaď se na epizodu plnou gumy, kůže, potu a odvahy ukázat svou pravou perverzní tvář.

Tentokrát vás vezmu na divokou jízdu fetiš festivalem Darklands v Antverpách! A nebudu na to sám – do epizody se mnou zavítal můj anonymní společník Igor, se kterým jsme tuhle šílenost prožili společně.
Hned po příjezdu jsme zjistili, že Darklands není jen festival – je to paralelní vesmír, kde neexistují hranice a kde se fantazie mění ve skutečnost. Cruising stage, play zóny, sling karusel, fist deck – všechno otevřené, přístupné a plné nadržených chlapů, kteří si přišli užít bez omezení. Na House of Regilio se tančilo do rána, ale stačilo se podívat nahoru na balkony a bylo jasné, že tam se netancuje – tam se šuká. A nejen tam! Celé patro výš byla jedna obrovská orgie. Igor si stěžoval, že už neví, na čí zadek se má dřív podívat, a já jsem měl podobný problém – těch krásných mužských těl bylo tolik, že člověk nevěděl, kam dřív zabořit hlavu… nebo ruce.
A co momenty, na které nezapomeneme? Třeba hodinová fronta na fetish bazar, kde se lidi běžně svlékali do naha, aby si zkusili nový latex nebo harness. Ocasy venku, ale nikdo to neřešil – byla to prostě součást atmosféry. Nebo když jsme se v pět ráno snažili najít náš locker, ale mezi těmi stovkami lidí a pěti patry crusingu už jsme neměli šanci. A náš pokus dostat se v noci do klubu The Boots? No, řekněme, že po tom všem už jsme ani nevěděli, kde máme vlastní zadek, natož abychom zvládli další round.
A jak to celé skončilo? V horečkách, zpocený a vyřízený jsem v neděli opouštěl Antverpy a přemýšlel, jestli to za to stálo. Spoiler: STÁLO! Poslechněte si epizodu a ponořte se do našeho fetiš tripu plného vzrušení, smíchu i bolesti (někdy příjemné, někdy ne).
Takhle vypadá Darklands mýma očima – jste připraveni?

Být mulatem v Česku – znamená to výhodu v posteli, nebo stigma v běžném životě? Anonymní host Igor se s […]